top of page
CESBA

Metodika komplexního hodnocení budov zvláště doporučená pro hodnocení veřejných budov v Evropské unii. CESBA vznikla v rámci evropského grantového projektu (CEC5) na základě již fungující metodiky Enerbuild používané v oblasti Vorarlberg. Pro použití v České republice je nástroj lokalizován. Vzhledem k jednoduché dostupnosti může být používán pro všechny budovy.

 

CESBA není zamýšlena jen jako hodnoticí program, ale jejím hlavním přínosem je pomoc a vedení v procesu návrhu stavby s ohledem na udržitelnost. Jedná se o multikriteriální (celostní) přístup: Energetická bilance budovy je posuzována na základě mezinárodně uznávané metodiky pro pasivní domy programem PHPP, dále navazuje hodnocení ekologických dopadů použitých materiálů, ekonomická návratnost a další faktory jako dopravní dostupnost budovy, hospodaření s vodou a kvalita vnitřního prostředí. V oddílu Energie a zásobování jsou jako vstupní hodnoty použity výsledky výpočtů energetické náročnosti z PENB nebo PHPP.

CESBA - Common European Sustainable Building Assessment

Doporučení
  • pro novostavby

  • pro rekonstrukce

Hodnocení budov má největší význam především ve fázi jejich návrhu, kdy lze ještě stavbu optimalizovat s ohledem na předběžné výsledky výpočtů a minimalizovat tak její nároky na energie a dopady na životní prostředí. Právě k tomu je CESBA určena.

 

arch. Miroslav Misař, expert CESBA, energetický specialista MPO ČR

PŘEDSTAVENÍ ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ HODNOCENÍ

Skladba hodniticích kritérií se v závislosti na druhu posuzovaného objektu dělí do dvou základních verzí nástroje, a to pro novostavby a pro rekonstrukce. Jednotlivá kritéria jsou představena v následující prezentaci.

"Jednotné evropské hodnocení udržitelnosti budov (CESBA)"

Ekonomika spotřeby dává sama sobě pozitivní zpětnou vazbu. Pojďme společně vytvořit takové prostředí, které bude upřednostňovat jiný hodnotový systém.

Doporučení

CERTIFIKACE BUDOV CESBA

Vybraná kritéria se mohou uplatnit při zadávání staveb z veřejných rozpočtů, soukromých investic nebo při zadávání kritérií v architektonických soutěžích.

Energetická a ekologická kvalita budovy může být hodnocena jen v tom případě, pokud byly předloženy ze strany zadavatele přezkoumatelné cíle. Ty jsou písemně stvrzeny jako součást zadávacích podmínek projektu. Stanovení energetických a ekologických cílů společně s kontrolou průběžné optimalizace návrhu stavby je klíčovým předpokladem pro dosažení trvalé udržitelnosti stavebního díla. Bez stanovení konkrétních požadavků a vyhodnocení jejich plnění se neobejdeme ani v případě uspořádání architektonické soutěže o návrh stavby.

Zadání cílů se může uskutečnit třemi způsoby:

  1. Udání min. celkového počtu bodů při hodnocení nástrojem CESBA

  2. Udání min. celkového počtu bodů při hodnocení nástrojem CESBA
    a počty bodů v jednotlivých 5 hodnoticích kategoriích

  3. Stanovení minimálních požadavků pomocí jednotlivých kritérií
    z CESBA katalogu nebo pomocí dalších rozšiřujících kritérií

 

První možnost nechává největší volnost při plánování budovy tam, kde nebyly nastaveny žádné požadavky kromě požadavků na energie. S možností 3 jsou stanoveny požadavky nejpřesněji, avšak flexibilita je nejnižší.

Příklad stanovení požadavků podle varianty 3

Ke stanovení energetické kvality je třeba specifikovat cílové hodnoty minimálně pro následující údaje:

  • Specifická potřeba tepla (výpočet potřeby tepla dle PHPP, PENB)

  • Specifická potřeba energie na chlazení (výpočet energie na chlazení dle PHPP, PENB)

  • Celková neobnovitelná primární energie (PENB) / Primární energie dle PHPP

  • Specifické CO2 – emise

  • Příspěvek fotovoltaického zařízení

  • Vzduchotěsnost n50

  • Další hodnoty jako např. hodnota účinnosti větracího zařízení (rekuperace) nebo účinnosti systému vytápění

Ke stanovení ekologických cílů mohou být užity například následující údaje:

  • Vyloučené stavební materiály

  • Užití regionálních stavebních materiálů

  • Užití ekologicky certifikovaných materiálů

 

Energetická opatření nejsou často realizována, protože náklady na stavbu budovy jsou minimalizovány a návratnost zvýšených nákladů není dostatečně prozkoumána. Aby se tomuto postupu zabránilo, je doporučeno provést zjednodušené hodnocení životního cyklu. Pro vyhodnocení plnění zadání je samozřejmě nezbytné zjistit potřebná data o návrhu budovy.

Aktuální zkušenosti s nástrojem při zadávání architektonických soutěží ukazují, že bez znalosti problematiky udržitelné výstavby a platné legislativy jsou předkládány návrhy, které mají k ideálu daleko. Prakticky ve všech případech bývají naddimenzovány průsvitné výplně otvorů vzhledem k neprůsvitné části obvodového pláště. Navíc bývají otvory rozmístěny bez zjevné diferenciace vzhledem k možným solárním ziskům (oslunění). Navržené zasklení na více než 50-60% fasády obvykle vede k nesplnění požadavků na energetickou náročnost z hlediska PENB, případně k obcházení této zákonné normy. V každém případě se nevhodně zvolené výplně otvorů projeví zvýšenými nároky na zásobování energií a v potřebné velikosti zdrojů tepla a chladu.

U návrhů bývá podceněna kompaktnost formy neboli faktor A/V (povrch/objem) budovy. V rámci soutěžních návrhů jedné ze soutěží je tak zaznamenán nárůst tepelných ztrát o 25% a v některých případech dokonce o 100% vzhledem k nejvýhodnějšímu tvarovému řešení. S nízkým objemovým faktorem budovy obvykle souvisí i nižší náklady na výstavbu a mírnější požadavky na zateplení.

 

Rozdíly v architektonických koncepcích však mohou být i mnohem větší. Na modelových příkladech budov s téměř nulovou spotřebou energie byly představeny výsledky hodnocení budov zapojených do projektu CEC5. Přístupy k nulové spotřebě byly při realizaci obou budov, postavených v České republice, rozdílné. Zejména absence optimalizace návrhu stavby se u jedné z budov projevuje téměř šestinásobně vyšší měrnou potřebou tepla na vytápění (vztaženo na m2 vytápěné plochy) oproti koncepci budovy realizované podle nejvýhodnější optimalizované varianty. Součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí přitom splňují doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2 pro pasivní domy.

VYUŽITÍ NÁSTROJE PŘI ZADÁNÍ  STAVBY A V ARCHITEKTONICKÝCH SOUTĚŽÍCH

bottom of page