Architekt Miroslav Misař je  odborným poradcem v projektu Síť center pasivního domu a také v záležitostech okolo dotací Zelená úsporám. Jaký dům si sám vysnil? A jak to v současnosti vypadá s možností dotací na výstavbu energeticky úsporných domů? Například na tyto otázky Miroslav Misař odpověděl v rozhovoru.

Když se řekne „ekologická stavba“, co se vám vybaví?

Aby  a stavba byla co nejšetrnější k životnímu prostředí. Měla by být šetrná k přírodě jak při stavbě, tak při provozu domu.

Existují  pojmy pasivní dům nebo nízkoenergetický dům. Je právě toto cesta směrem k ekologické stavbě?

Určitě. Akorát jsme se  zaměřili pouze na jediné hledisko – že stavba je šetrná minimalizací dodávky energie na vytápění. Ekologický dům by měl být k přírodě šetrný v mnoha dalších ohledech: svou uměřeností, volbou stavebních materiálů, zadržováním dešťové vody nebo jejím využívání na toaletě a k praní atd.

Kolik pasivních nebo nízkoenergetických domů v Kraji Vysočina už vzniklo?

Budeme-li se  bavit jen o pasivních domech, pak je to asi sedm staveb (v roce 2012). Dá se předpokládat, že další jsou rozestavěné a že bychom se mohli  dostat po realizaci projektů v rámci dotací Zelená úsporám na nějakých patnáct domů (v rámci Nové zelené úsporám se můžeme těšit na desítky nových projektů). Možná bychom ale nejprve měli vysvětlit, co to pasivní dům je.

Tak si to vysvětleme.

Například v Německu nesmí pasivní dům na vytápění spotřebovat více než 15 kilowatthodin energie na čtvereční metr vytápěné plochy za rok, v České republice 20 kilowatthodin. Co je nad tuto hranici není pasivní dům, ale nízkoenergetický dům.

Co ta čísla v praxi znamenají?

Když budeme mít dům postavený podle současných požadavků, tak bude mít spotřebu energie na vytápění  okolo 150 kWh/m2 za rok, nízkoenergetický dům má tuto hranici stanovenou na 50 kilowatthodin (třikrát méně) a pasivní nejvýše patnáct až dvacet kilowatthodin (tedy opět třikrát méně). Při velikosti pasivního domu 150 čtverečních metrů, tak  potřebujeme 2 250 kilowatthodin energie ročně – tedy něco málo přes jeden metr krychlový smrkového dřeva na topení. U běžného  domu  je to více než desetkrát tolik. Pokud si navíc nepřipravujeme palivo sami, zaměstnáváme celé odvětví energetiky, které v konečném důsledku spotřebuje několikanásobně více přírodních zdrojů, a představuje tak pro životní prostředí skutečnou zátěž.